Low-carb 2

Nízko sacharidová strava („low-carb“)

Nízko sacharidovou stravou je myšlena taková strava, kdy příjem sacharidů za den je menší než 40 % z celkového energetického příjmu, příjem bílkovin je nezměněný (případně pouze mírně zvýšený) a příjem tuků kompenzuje úbytek energie z nízkého příjmu sacharidů. Příjem tuků proto může představovat i více než 70 % z celkového energetického příjmu (Branco et al., 2016). Ketogenní strava (zkráceně „keto“) je taková, kdy je touto úpravou stravy dosaženo zvýšené tvorby ketolátek (dochází k tzv. nutričně navozené ketóze, viz níže). V takovém případě je zapotřebí obvykle snížit příjem sacharidů na 5-10 % z celkového energetického příjmu. Možná klasifikace úrovní příjmu sacharidů může být následující (Feinman et al., 2015): 

Něco málo k fyziologii keto látek

Keto látky jsou přirozenou součástí energetického metabolismu, konkrétně produkty metabolismu tuků. Keto látky slouží jako velmi efektivní alternativní zdroj energie v situacích menší dostupnosti glukózy. Běžně se objevují ve zvýšené koncentraci u zdravého člověka na vysoko sacharidové stravě, a to v podmínkách delšího hladovění, delší (několika hodinové) pohybové aktivity bez přísunu sacharidů v potravě nebo tekutinách, v průběhu těhotenství, u novorozenců nebo u jedinců na nízko sacharidové stravě (Puchalska & Crawford, 2017). Keto látky tedy nepředstavují pro organismus člověka něco nového nebo zatěžujícího. Naopak, velmi intenzivně je v odborné literatuře diskutován nadějný potenciál pro jejich terapeutické využití u neurologických onemocnění (např. Alzheimerova a Parkinsonova choroba) a traumat mozku, kardiovaskulárních a metabolických onemocnění nebo onkologických onemocnění (Puchalska & Crawford, 2017; Yang, Shan, Zhu, Wu, & Wang, 2019). Rád bych v tento moment zdůraznil, že ačkoli některé výzkumy (zatím pouze případové nebo observační studie) přináší nadějné výsledky ve vztahu k nejrůznějším onemocněním, zatím neexistuje dostatek vědecké evidence pro jednoznačné závěry o prospěšnosti keto látek.

Extrémně vysoké koncentrace keto látek v krvi mohou způsobit závažný patofyziologický stav (tzv. ketoacidózu), který může mít fatální následky a vyžaduje proto okamžitý lékařský zásah. Zdravý organismus má proto vyvinuty 2 záchranné mechanismy, které velmi efektivně brání vzniku ketoacidózy:

1) při koncentraci keto látek 4-6 mmol/l se zvyšuje produkce inzulínu, který tlumí rozklad tuků a tím brání vzniku dalších ketolátek,

2) vylučování keto látek do moči.

Nutričně navozená ketóza je považována za fyziologický stav, který se zásadně liší od patofyziologické situace známé jako diabetická ketoacidóza. V průběhu nutričně navozené ketózy se keto látky (do 3 mmol/l) i glykémie pohybují v normálních hodnotách. Při diabetické ketoacidóze nacházíme nedostatek inzulínu, hyperglykémii a hyperketonémii a kriticky klesá pH krve (Caprio et al., 2019).      

Jak low-carb strava vypadá?

Hlavní složky této stravy jsou:

• tuky (konkrétně především máslo, sádlo, olivový olej, kokosový olej, smetana),
• maso (jakýkoli druh),
• plnotučné a neslazené mléčné výrobky,
• vejce,
• zelenina,
• v menší míře některé druhy ovoce (především jahody, maliny, borůvky, ostružiny),
• ořechy.

Tyto potraviny lze samozřejmě jakkoli upravovat a kombinovat, čímž dosahujeme velmi pestré a chutné stravy, která nám zabezpečuje v dostatečné míře všechny živiny i mikronutrienty (vitamíny, minerály a stopové prvky). Ačkoli nám sacharidové potraviny dodávají mnoho mikronutrientů, dosud nebyl v klinických studiích u jedinců na low-carb stravě pozorován nedostatek jakýchkoli mikronutrientů (Tondt, Yancy, & Westman, 2020). Z těchto pohledů jsem proto přesvědčen, že je tato strava dlouhodobě udržitelná.

Low-carb jako součást výživových doporučení?

Zásadní změny ve výživových doporučení, zejména co se týče tuku a obzvláště toho saturovaného, se očekávaly od nejnovějšího vydání „Dietary Guidelines for Americans 2020“. Tato výživová doporučení jsou ze zákona vydávána v USA každých pět let. První vyšly již v roce 1977 a od té doby významným způsobem ovlivňují představu o zdravé stravě po celém světě. Dle předběžných informací však k očekávaným zásadním změnám opět nedošlo (Dietary Guidelines Advisory Committee, 2020). Doporučená skladba základních živin tak stále zůstává „vysoko sacharidová“, tj. bílkoviny 10-35 %, tuk 20-35 % a sacharidy 45-65 %. Rovněž vědecky chabě podložené doporučení snížit příjem tuků, zejména toho saturovaného, je také znova opakováno.

Tato výživová doporučení vycházejí navzdory stále silnějším vědeckým poznatkům, které byly shrnuty například v nedávné přehledové studii vydané v prestižním časopise Journal of the American College of  Cardiology. Tento článek jednoznačně poukazuje na to, že současné vědecké poznatky vůbec neodpovídají oficiálním výživovým doporučením. Redukce příjmu saturovaných mastných kyselin (součást tuku, který se nachází ve všech přirozených potravinách (kromě cukrů), nejvíce v mléčných produktech) nemá ochranný efekt před kardiovaskulárními onemocněními a nesnižuje celkovou mortalitu. Vyšší příjem saturovaných mastných kyselin je dokonce asociován s nižším výskytem mozkové mrtvice (Astrup et al., 2020).

Velmi nerad bych skončil u nějakých konspiračních teorií, ale stojí jistě za zmínku, že většina členů komise vydávající tato výživová doporučení pro Američany (resp. celý svět) mají přímé vazby na neziskovou vědeckou organizaci „International Life Sciences Institute“, která byla založena v roce 1978 společností Cocal-Cola a je dále finančně podporována velkými globálními korporacemi (pozn. Wikipedie uvádí např. Nestlé, McDonald´s, Coca-Cola a Pepsi) (Iacobucci, 2020).       

https://www.facebook.com/groups/2693287317665375

Referenční seznam:

Astrup, A., Magkos, F., Bier, D. M., Brenna, J. T., de Oliveira Otto, M. C., Hill, J. O., … Krauss, R. M. (2020). Saturated Fats and Health: A Reassessment and Proposal for Food-based Recommendations: JACC State-of -the-Art Review. Journal of the American College of Cardiology. https://doi.org/10.1016/j.jacc.2020.05.077

Branco, A. F., Ferreira, A., Simões, R. F., Magalhães-Novais, S., Zehowski, C., Cope, E., … Cunha-Oliveira, T. (2016). Ketogenic diets: from cancer to mitochondrial diseases and beyond. European Journal of Clinical Investigation, 46(3), 285–298. https://doi.org/10.1111/eci.12591

Caprio, M., Infante, M., Moriconi, E., Armani, A., Fabbri, A., Mantovani, G., … Simeoli, C. (2019). Very-low-calorie ketogenic diet (VLCKD) in the management of metabolic diseases: systematic review and consensus statement from the Italian Society of Endocrinology (SIE). Journal of Endocrinological Investigation, 42(11), 1365–1386. https://doi.org/10.1007/s40618-019-01061-2

Dietary Guidelines Advisory Committee. (2020). Scientific Report of the 2020 Dietary Guidelines Advisory Committee: Advisory Report to the Secretary of Agriculutre and the Secretary of Health and Human Services. Washington, DC. Retrieved from https://www.dietaryguidelines.gov/2020-advisory-committee-report

Feinman, R. D., Pogozelski, W. K., Astrup, A., Bernstein, R. K., Fine, E. J., Westman, E. C., … Worm, N. (2015). Dietary carbohydrate restriction as the first approach in diabetes management: Critical review and evidence base. Nutrition. https://doi.org/10.1016/j.nut.2014.06.011

Iacobucci, G. (2020). Food and soft drink industry has too much influence over US dietary guidelines, report says. BMJ, 369, m1666. https://doi.org/10.1136/bmj.m1666

Puchalska, P., & Crawford, P. A. (2017, February 7). Multi-dimensional Roles of Ketone Bodies in Fuel Metabolism, Signaling, and Therapeutics. Cell Metabolism. Cell Press. https://doi.org/10.1016/j.cmet.2016.12.022

Tondt, J., Yancy, W. S., & Westman, E. C. (2020). Application of nutrient essentiality criteria to dietary carbohydrates. Nutrition Research Reviews, 1–11. https://doi.org/10.1017/S0954422420000050

Yang, H., Shan, W., Zhu, F., Wu, J., & Wang, Q. (2019). Ketone bodies in neurological diseases: Focus on neuroprotection and underlying mechanisms. Frontiers in Neurology, 10(JUN), 1–11. https://doi.org/10.3389/fneur.2019.00585