Syndemie COVID-19 a obezity

Syndemie je označení pro současné působení dvou nebo více epidemií souvisejících onemocnění, jehož výsledkem je další zhoršování těchto onemocnění (Singer & Clair, 2003). Pandemie COVID-19 se stala globální hrozbou pro zdraví populace s dalšími obrovskými sociálními a ekonomickými dopady na společnost. Přirozeně tak poutá pozornost celého světa. Nicméně, již několik desítek let jsme svědky „podceňované“ pandemie obezity, která se ukazuje jako jeden z důležitých rizikových faktorů onemocnění COVID-19. Můžeme tedy hovořit o syndemii? 

COVID-19

Onemocnění COVID-19 způsobené virem SARS-CoV2 je charakterizováno širokým souborem příznaků: od asymptomatických jedinců po typickou horečku, ztrátu chuti a čichu, suchý kašel, dušnost, zánět plic nebo také bolesti břicha a průjem. Symptomy se mohou objevit po 2 až 14 dnech od nakažení, při čemž asymptomatičtí jedinci tvoří podstatnou část nakažených. Zpočátku byl prezentován hlavní efekt COVID-19 na respirační systém, ale v současnosti je zřejmé, že jde o multisystémové onemocnění (Ferrari et al., 2021; Hill et al., 2021).

Pandemie obezity

V České republice má více než 49 % populace nadváhu nebo obezitu (Obrázek 1). Obrovský problém představuje pro naši budoucnost také vzrůstající výskyt nadváhy a obezity u dětí (Obrázek 2). V Evropě patříme těmito statistikami k premiantům (Obrázek 3). K tomuto dramatickému nárůstu nadváhy a obezity dochází ve vyspělých zemích již od 70. let 20. století.

Obrázek 1. Nadváha a obezita v ČR.

Obrázek 2. Vývoj nadváhy a obezity u 13letých dětí.

Obrázek 3. Srovnání jedinců s nadváhou a obezitou v Evropě.

Obezita jako rizikový faktor COVID-19

Vztah mezi chronickými kardiometabolickými onemocněními a vážným průběhem onemocnění COVID-19 je zřejmý. Diabetes, hypertenze, kardiovaskulární onemocnění a chronické onemocnění ledvin jsou častější u mužů a starších jedinců, což jsou dle dosavadních zkušeností skupiny, které jsou považovány za rizikové pro vážnější průběh onemocnění COVID-19. Základním faktorem, který podmiňuje a propojuje zmíněná onemocnění je právě obezita. Nadbytečné množství tukové tkáně (tzv. adipozita), zejména v centrální oblasti (androidní typ obezity), je hlavním rizikovým faktorem vzniku a rozvoje inzulínové rezistence, dyslipidemie a chronického systémového zánětu, které vedou ke zmíněným onemocněním diabetu, hypertenzi, kardiovaskulárním onemocněním, a také nealkoholovému zánětu jater (NASH), chronickému onemocnění ledvin, atd. (Hill et al., 2021). Pacienti vyššího věku a mužského pohlaví nebo pacienti mající dvě a více těchto chronických onemocnění mají po nakažení COVID-19 podstatně vyšší riziko hospitalizace, nutnosti mechanické ventilace a úmrtí (Gerwen et al., 2021).   

Obezita a funkce imunitního systému

Vysvětlení mechanismu, jakým způsobem se obezita podílí na vážnějším průběhu onemocnění COVID-19, může spočívat ve větší náchylnosti obézních jedinců k infekčnímu onemocnění (Stefan et al., 2020). Imunitní reakce na virovou infekci u obézních jedinců je pomalejší a menší, což umožňuje viru se mnohem více rozšířit a prodloužit své působení v organismu (Obrázek 4).  Existují také studie, které ukazují menší a kratší účinnost vakcinace obézních jedinců proti chřipce a podobným virovým infekcím (Honce & Schultz-Cherry, 2019; Rebeles et al., 2019).  

Obrázek 4. Rozdíl mezi obézním a neobézním jedincem v imunitní reakci na virovou infekci (chřipka, H1N1) (Honce & Schultz-Cherry, 2019).

Nadbytek tukové tkáně také mechanicky stěžuje ventilaci (hypoventilační syndrom obézních a obstruktivní spánková apnoe) (Obrázek 5), což je problematické zejména v případě nutnosti intubace a umělé ventilace. U obézních jedinců častěji zaznamenáváme abnormality koagulace, fibrinolýzy, zánětu, oxidativního stresu a funkční poruchy mikrocirkulace. Nadbytek endokrinně aktivní tukové tkáně produkuje mnoho zánětlivých látek, které mohou přispívat k tzv. cytokinové bouři (tj. prudká zánětlivá reakce) významně komplikující průběh onemocnění COVID-19  (Hill et al., 2021).

Obrázek 5. Schéma současného výskytu nemocí ve vztahu k obezitě a onemocnění COVID-19 (Stefan et al., 2020).

Výživa, obezita a infekční onemocnění

Nevhodná strava je jednou z hlavních příčin vzniku a rozvoje Metabolického syndromu, diabetu, kardiovaskulárních a mnoha dalších chronických onemocnění. Strava přímo ovlivňuje nejen vznik obezity, ale i imunitní funkce a vznik chronického systémového zánětu, tzn. faktory důležité i pro průběh pandemie COVID-19. Ultra-zpracované (rafinované) sacharidy a další potraviny podporují, mimo jiné, vznik lokálního zánětu, který může postupně přejít v chronický systémový zánět (podrobněji zde). Také proto jsou ultra-zpracovaná jídla obecně považována za hlavní současný problém ve stravě člověka. Naproti tomu ketolátky, které vznikají při významném snížení příjmu sacharidů, představují velký potenciál pro zdraví člověka. Například existují náznaky, že by se ketolátky mohly účastnit obrany proti nákaze a dalšímu šíření chřipkového viru v organismu (Goldberg et al., 2019). Ketogenní strava také snižuje míru chronického systémového zánětu (Gleeson & Dickson, 2016).

COVID-19 a vitamín D

Protože byl u pacientů (zejména u Afroameričanů a Hispánců) s vážnějším průběhem onemocnění COVID-19 také často zaznamenán deficit vitamínu D, a protože známe důležitou úlohu vitamínu D ve fungování imunitního systému, doporučuje se často v boji s pandemií COVID-19 preventivní suplementace tímto vitamínem. Nutno ovšem podotknout, že k tomuto doporučení doposud neexistují jednoznačná „evidence-based“ data (Grant et al., 2020; Hastie et al., 2020; Hill et al., 2021).  

Závěr

Syndemie COVID-19 a obezity je globální problém, který nabývá alarmujících rozměrů. Vědecké studie ukazují, že obezita a s ní spojený chronický systémový zánět jsou nezávislé rizikové faktory pro těžší průběh onemocnění COVID-19. Zvyšující se výskyt obezity je tak velmi problematický nejen pro tuto pandemii COVID-19, ale představuje velkou hrozbu pro společnost i v rámci případných dalších virových pandemií v budoucnu. Preventivní a komplexní řešení pandemie obezity z různých pohledů (nutričního, pohybové aktivity, psychosociálního a genetického) je a bude pro lidstvo a zachování našeho životního standardu velkou výzvou (Hill et al., 2021). Víc než kdy jindy se ukazuje, že pandemie obezity nemůže být i nadále zlehčována a podceňována.

Odkaz na FB skupinu www.sportdefacto.cz.

Referenční seznam:

Ferrari, D., Locatelli, M., Briguglio, M., & Lombardi, G. (2021). Is there a link between vitamin D status, SARS-CoV-2 infection risk and COVID-19 severity? Cell Biochemistry and Function, 39(1), 35–47. https://doi.org/10.1002/cbf.3597

Gerwen, M., Alsen, M., Little, C., Barlow, J., Genden, E., Naymagon, L., & Tremblay, D. (2021). Risk factors and outcomes of COVID‐19 in New York City; a retrospective cohort study. Journal of Medical Virology, 93(2), 907–915. https://doi.org/10.1002/jmv.26337

Gleeson, M. W., & Dickson, R. C. (2016). Quelling Inflammation with Ketosis and Steric Chemistry. Clinical and Translational Gastroenterology, 7(2), e145. https://doi.org/10.1038/ctg.2016.6

Goldberg, E. L., Molony, R. D., Kudo, E., Sidorov, S., Kong, Y., Dixit, V. D., & Iwasaki, A. (2019). Ketogenic diet activates protective γδ T cell responses against influenza virus infection. Science Immunology, 4(41). https://doi.org/10.1126/sciimmunol.aav2026

Grant, W. B., Lahore, H., McDonnell, S. L., Baggerly, C. A., French, C. B., Aliano, J. L., & Bhattoa, H. P. (2020). Evidence that vitamin d supplementation could reduce risk of influenza and covid-19 infections and deaths. Nutrients, 12(4), 1–19. https://doi.org/10.3390/nu12040988

Hastie, C. E., Mackay, D. F., Ho, F., Celis-Morales, C. A., Katikireddi, S. V., Niedzwiedz, C. L., Jani, B. D., Welsh, P., Mair, F. S., Gray, S. R., O’Donnell, C. A., Gill, J. M., Sattar, N., & Pell, J. P. (2020). Vitamin D concentrations and COVID-19 infection in UK Biobank. Diabetes and Metabolic Syndrome: Clinical Research and Reviews, 14(4), 561–565. https://doi.org/10.1016/j.dsx.2020.04.050

Hill, M. A., Sowers, J. R., & Mantzoros, C. S. (2021). Commentary: COVID-19 and obesity pandemics converge into a syndemic requiring urgent and multidisciplinary action. Metabolism: Clinical and Experimental, 114, 154408. https://doi.org/10.1016/j.metabol.2020.154408

Honce, R., & Schultz-Cherry, S. (2019). Impact of Obesity on Influenza A Virus Pathogenesis, Immune Response, and Evolution. Frontiers in Immunology, 10(MAY), 1–15. https://doi.org/10.3389/fimmu.2019.01071

Rebeles, J., Green, W. D., Alwarawrah, Y., Nichols, A. G., Eisner, W., Danzaki, K., MacIver, N. J., & Beck, M. A. (2019). Obesity-Induced Changes in T-Cell Metabolism Are Associated With Impaired Memory T-Cell Response to Influenza and Are Not Reversed With Weight Loss. The Journal of Infectious Diseases, 219(10), 1652–1661. https://doi.org/10.1093/infdis/jiy700

Singer, M., & Clair, S. (2003). Syndemics and Public Health: Reconceptualizing Disease in Bio-Social Context. Medical Anthropology Quarterly, 17(4), 423–441. https://doi.org/10.1525/maq.2003.17.4.423

Stefan, N., Birkenfeld, A. L., Schulze, M. B., & Ludwig, D. S. (2020). Obesity and impaired metabolic health in patients with COVID-19. Nature Reviews Endocrinology, 16(7), 341–342. https://doi.org/10.1038/s41574-020-0364-6

http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/info_listy/Vyskyt_nadvahy_a_obezity_2018.pdf

https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Proportion_of_overweight_and_of_obese_women,_2014.png

Připoj se k diskuzi

Sportdefacto.cz