Věda Sport Zdraví
Vědecké poznatky jednoduše a srozumitelně
Tento blog si klade za cíl zpřístupnit aktuální vědecké poznatky z oblasti aplikované fyziologie, sportovního tréninku, výživy a zdraví veřejnosti. Informace z těchto oborů, často dostupné jen v placených zahraničních databázích, jsou zde prezentovány ve zjednodušené podobě, doplněné o vlastní kritický pohled a analýzu. Nadšení zájemci o sport, pohyb a zdraví zde najdou informace přizpůsobené jejich potřebám.
od Lukáš Cipryan Sportovní trénink
Jak zlepšit svalovou sílu, výkon a rychlost mladých fotbalistů
V dnešním sportovním světě, kde je každý milimetr a každá sekunda důležitá, je optimalizace tréninku klíčem k úspěchu. Během fotbalového utkání hráči vykonávají mnoho vysoce intenzivních aktivit, jako jsou výskoky, krátké sprinty, změny směru s rychlými akceleracemi a deceleracemi. Tyto aktivity závisí na schopností hráče generovat svalovou sílu, výkon a rychlost. Dostatečná kvalita těchto pohybových schopností, samozřejmě vedle dalších faktorů, má přímý vliv na úspěšnost fotbalisty. Nová přehledová studie publikovaná v časopise Sports Medicine se zabývá tím, jak různé typy tréninku, tj. silový, plyometrický nebo jejich kombinace, ovlivňují rozvoj těchto pohybových schopností vysoce trénovaných mladých fotbalistů do kategorie U18. Jedinečnost této […]
od Lukáš Cipryan Vlastní výzkum
Znečištění ovzduší a pohybová aktivita
Odkaz na originální článek publikovaný v časopisu Scientific Reports. V rámci výzkumného projektu Healthy Aging in Industrial Environment (4HAIE) jsme se podívali na vzájemné asociace mezi znečištěným ovzduším, tělesnou kondicí a vybranými ukazateli, které bývají spojovány s nejrůznějšími chronickými onemocněními, např. kardiometabolického, onkologického nebo neurodegenerativního charakteru. Na začátku byla jednoduchá otázka: „Jsou všeobecně prokázané zdravotní benefity cvičení a pohybové aktivity natolik velké, že stojí za to se pravidelně hýbat i ve znečištěném prostředí (např. v době smogu), které naopak prokazatelně našemu zdraví škodí?“. Jak jsme to zkoumali? Otestovali jsme 1314 zdravých dospělých jedinců, kteří dlouhodobě žijí buď v Moravskoslezském kraji (MSK) nebo Jihočeském kraji (JČK). […]
od Lukáš Cipryan Sportovní trénink
FUNBALL
Mou pozornost tentokrát upoutala studie publikovaná Rilindem Obërtincem a jeho spoluautory ze Saarlandské univerzity (Německo). Autoři se snažili ověřit efektivitu nového programu FUNBALL (FUNdamental exercise + football-related injuries) na prevenci fotbalových zranění u hráčů ve věku 13-19 let. Autorům se podařilo zapojit do tohoto výzkumu velké množství týmů a hráčů. Studii dokončilo 45 fotbalových týmů a přes 1000 hráčů, což už znamená dobrou vypovídající hodnotu výsledků. Dříve než se tedy dostaneme k tomu, jak studie dopadla, ještě několik poznámek předem. V mládežnickém fotbalu jsou nejrůznější zranění běžnou záležitostí, která bohužel negativně ovlivňuje tréninkový proces a dlouhodobý rozvoj hráčů. Proto je toto téma […]
od Lukáš Cipryan Fyziologie zátěže
Crossover – koncept energetického zabezpečení svalové práce
Tradiční představa o energetickém zdroji pro svalovou práci říká, že od cca 60 % VO2max je více než polovina energie zabezpečena ze sacharidů. Pokud intenzita zatížení nadále stoupá, podíl sacharidů narůstá a využití tuků jako zdroje energie dramaticky klesá. Přibližně nad 85 % VO2max je už využití tuků zanedbatelné. Nejvíce se tuky využívají pro dodání energie (tzv. FATMAX) právě těsně pod hranicí přibližně okolo 60 % VO2max, tj. hranicí anaerobního prahu (pozn. tato hranice je individuálně rozdílná). Obvykle se uvádí hodnoty 0.3-0.6 g tuků/min. Tuto hranici můžeme nazývat také jako „crossover“ bod. Vytrvalostní trénink způsobuje posunutí crossover bodu výše, a […]
Sacharidovo-inzulínový model nebo model energetické rovnováhy?
Jak si vysvětlit tloustnutí populace? Stojí za obezitou tuky nebo cukry? A co pohybová aktivita?
od Lukáš Cipryan Vlastní výzkum
Low-carb nebo HIIT – část 2: vybrané rizikové faktory zdraví
Odkaz na originální článek publikovaný ve Frontiers in Nutrition (zde). V následujícím textu navážu přímo na článek, ve kterém jsem prezentoval první část výsledků našeho výzkumu (zde). Zatímco v první části jsem se zabýval změnami v tělesném složení a kardiorespirační zdatnosti, tentokrát se zaměřím na vybrané ukazatelé, které jsou spojovány s kardiometabolickým zdravím. Rizikové faktory nejen obezity Poslední statistiky z USA ukazují, že výskyt obezity v populaci stále roste, což asi není novinkou. Překvapivě však zároveň i mírně roste množství lidí, kteří splňují minimální doporučení pro pohybovou aktivitu. Všeobecně přijímaný fakt o nedostatku pohybu proto není určitě jediným faktorem, který se na výskytu obezity podílí. […]
od Lukáš Cipryan Vlastní výzkum
Redukce tělesné hmotnosti: low-carb nebo HIIT?
Odkaz na původní článek publikovaný ve Frontiers in Nutrition (zde). Obezita a jak na ní? Výskyt obezity postupně narostl od 70. let 20. století do epidemických proporcí. Obesitu definujeme jako nadbytečné množství tělesného tuku, které bývá ještě doprovázeno úbytkem svalové tkáně. Tyto změny v tělesném složení mohou přímo vést k tzv. chronickému systémovému zánětu, který je spojován s řadou chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární poruchy, diabetes mellitus 2. typu, osteoartritida, rakovina, hypertenze nebo nealkoholové ztučnění jater. Prevence a léčba obezity jsou mnohem komplikovanější než jen jednoduché doporučení „méně jíst a více se hýbat“. Tato tradiční a stále převládající strategie počítání […]
od Lukáš Cipryan Výživa, 2 minuty
VIDEO – A kila jsou zpět!
Syndemie COVID-19 a obezity
Syndemie je označení pro současné působení dvou nebo více epidemií souvisejících onemocnění, jehož výsledkem je další zhoršování těchto onemocnění (Singer & Clair, 2003). Pandemie COVID-19 se stala globální hrozbou pro zdraví populace s dalšími obrovskými sociálními a ekonomickými dopady na společnost. Přirozeně tak poutá pozornost celého světa. Nicméně, již několik desítek let jsme svědky „podceňované“ pandemie obezity, která se ukazuje jako jeden z důležitých rizikových faktorů onemocnění COVID-19. Můžeme tedy hovořit o syndemii? COVID-19 Onemocnění COVID-19 způsobené virem SARS-CoV2 je charakterizováno širokým souborem příznaků: od asymptomatických jedinců po typickou horečku, ztrátu chuti a čichu, suchý kašel, dušnost, zánět plic nebo také bolesti […]
od Lukáš Cipryan Vlastní výzkum, Výživa
Low-carb a HIIT jako prevence chronických onemocnění
Odkaz na článek:Adiponectin-leptin ratio increases after a 12-week very low-carbohydrate, high-fat diet and exercise training in healthy individuals: A non-randomized, parallel-group study Tuková tkáň – adipokiny – zdraví Tuková tkáň již není dávno považována pouze za pasivní orgán, který zajišťuje tepelnou izolaci, mechanickou ochranu orgánů nebo který slouží pouze k uskladnění energie. Dnes je tuková tkáň vnímána jako aktivní endokrinní orgán, který produkuje velké množství biologicky aktivních látek, tzv. adipokiny. Adipokiny mají nejrůznější metabolické účinky, regulují sekreci hormonů a citlivost buněk na tyto hormony, ovlivňují krevní tlak a funkci cévního endotelu. Adipokiny se také podílejí na regulaci pocitů hladu a […]
Optimální regenerace ve fotbale
Regenerace po tréninkovém nebo zápasovém zatížení ve fotbale, stejně jako v jiných sportech, je nezbytnou součástí celého tréninkového procesu. Existuje mnoho přístupů, které se využívají s cílem regeneraci urychlit a zkvalitnit. Je některá metoda efektivnější než ostatní? A jsou tyto metody objektivně ověřené? Charakteristika zatížení ve fotbale Zatížení ve fotbale se vyznačuje opakovanými vysoce intenzivními svalovými výkony, které se střídají po dobu 90 min s fázemi nižší intenzity zatížení (chůze, poklus). Během soutěžního utkání hráči naběhají až 10-12 km při 80-90 % maximální srdeční frekvence a 70-80 % maximální spotřeby kyslíku (VO2max) (Stølen et al., 2005). Z toho vyplývá, že energetické nároky jsou […]
Když ZERO kalorií nemusí být tak úplně ZERO
Umělá sladidla a jejich působení v organismu člověka.
Low-carb 3 – otázky a odpovědi
V posledním díle této trilogie o low-carb se pokusím ubrat na odborném jazyce a celou problematiku zjednoduším do formy běžných odpovědí na 6 otázek, s kterými se nejčastěji potkávám. 1. Potřebujeme sacharidy v potravě? Na tuto otázku často odpovídám různými způsoby. Tak například, v každé odborné lékařské literatuře jsou pojmenovány esenciální mastné kyseliny (resp. tuky) a esenciální aminokyseliny (součást bílkovin) (pozn. esenciální = organismus je nutně potřebuje, avšak si je neumí vytvořit sám, proto je musí přijímat v potravě). Esenciální sacharidy neexistují nebo nebyly zatím alespoň pojmenovány. Určitě bychom proto našli nemoci z nedostatečného příjmu bílkovin nebo tuků ve stravě. Existuje však nějaké onemocnění z nedostatečného […]
Low-carb 2
Nízko sacharidová strava („low-carb“) Nízko sacharidovou stravou je myšlena taková strava, kdy příjem sacharidů za den je menší než 40 % z celkového energetického příjmu, příjem bílkovin je nezměněný (případně pouze mírně zvýšený) a příjem tuků kompenzuje úbytek energie z nízkého příjmu sacharidů. Příjem tuků proto může představovat i více než 70 % z celkového energetického příjmu (Branco et al., 2016). Ketogenní strava (zkráceně „keto“) je taková, kdy je touto úpravou stravy dosaženo zvýšené tvorby ketolátek (dochází k tzv. nutričně navozené ketóze, viz níže). V takovém případě je zapotřebí obvykle snížit příjem sacharidů na 5-10 % z celkového energetického příjmu. Možná klasifikace úrovní příjmu sacharidů […]
Low-carb 1 – Úvod
Nízko sacharidová vysoko tuková strava je v současnosti velmi populární téma. Společnost je v této otázce rozdělena na odpůrce jakékoli „diety“, včetně té nízko sacharidové a ketogenní, a její zastánce. V prezentované trilogii se budu snažit uvést důležitá ověřená fakta a vysvětlení, která snad dají odpověď na řadu otázek s tímto spojených. Pro zjednodušení budu většinou místo „nízko sacharidová vysoko tuková strava“ uvádět v dalším textu pouze pojem „low-carb“. Předesílám, že první dva díly nejsou určeny pro rychlé přečtení „280 znakové“ zprávy, ale jsou určeny pro všechny ty, kteří chtějí pochopit opravdovou podstatu problému a jsou ochotni tomu věnovat i odpovídající čas. V třetí části pak […]
Cukr jako droga?
Trocha historie a evoluce Od druhé poloviny 20. století dochází ve vyspělém světě k postupné a zásadní změně ve výskytu (prevalenci) nemocí. Nemoci spojené s nedostatkem potravy a špatnými hygienickými podmínkami ustoupily a masivně se začínají vyskytovat chronická a degenerativní onemocnění spojená s moderním životním stylem a všeobecným blahobytem. Mezi tato tzv. chronická civilizační onemocnění řadíme především obezitu, vysoký krevní tlak, cukrovku 2. typu, srdečně-cévní onemocnění, ale třeba i onemocnění onkologická nebo neurodegenerativní, jako je stále častěji se vyskytující Alzheimerova nemoc. Ačkoli se lidstvo kulturně a technologicky zásadně vyvinulo, naše genetické předpoklady se za posledních 10 tisíc let změnily minimálně (Lopez & Knudson, […]
od Lukáš Cipryan Vlastní výzkum, Výživa, Sportovní trénink
Vysoce intenzivní intervalový trénink bez sacharidů? Možná žádný problém.
Sacharidy a intenzivní svalový výkon Mnoho vědeckých studií opakovaně ukázalo, že příjem sacharidů ve stravě je klíčový k podání vysoce intenzivního svalového výkonu. Tento předpoklad je všeobecně akceptován v literatuře zabývající se aplikovanou fyziologií, sportovním tréninkem a výživou (Burke & Hawley, 2018). A zatímco je příjem sacharidů v posledních letech velmi diskutován, doporučený příjem sacharidů pro sportovce se stále uvádí až 12/g/kg/den (tj. 900 g sacharidů pro 75 kg sportovce!) (Thomas, Erdman, & Burke, 2016). V posledních letech se však objevuje stále více studií poukazujících na to, že takový extrémní příjem sacharidů, navíc udržovaný po dlouhou dobu sportovní kariéry, může způsobovat negativní zdravotní následky […]
od Lukáš Cipryan Sportovní trénink
Beach volejbal a HIIT
Charakteristika zatížení v beach volejbalu Beach volejbal byl poprvé zařazen na program Olympijských her v Atlantě v roce 1996 a jeho popularita zažila další velký rozmach. Přesto, kvalitních dat, která detailně popisují velikost a charakter zatížení při samotné hře je stále velmi málo. Beach volejbal se zásadně odlišuje od klasického „šestkového“ volejbalu nejen charakterem hry, prostředím a povrchem, ale i kondičními nároky na hráče. Typické pro beach volejbal jsou výbušné pohyby, především výskoky (např. útok, servis, blokování), krátké sprinty a změny směru. Analýza utkání během Swatch World Tour 2016 v Poreči ukázala následující: utkání trvají v průměru obvykle 40-45 min, výměny bývají krátké, v průměru okolo […]