Odkaz na originální článek publikovaný v časopisu Scientific Reports.
V rámci výzkumného projektu Healthy Aging in Industrial Environment (4HAIE) jsme se podívali na vzájemné asociace mezi znečištěným ovzduším, tělesnou kondicí a vybranými ukazateli, které bývají spojovány s nejrůznějšími chronickými onemocněními, např. kardiometabolického, onkologického nebo neurodegenerativního charakteru. Na začátku byla jednoduchá otázka: „Jsou všeobecně prokázané zdravotní benefity cvičení a pohybové aktivity natolik velké, že stojí za to se pravidelně hýbat i ve znečištěném prostředí (např. v době smogu), které naopak prokazatelně našemu zdraví škodí?“.
Jak jsme to zkoumali?
Otestovali jsme 1314 zdravých dospělých jedinců, kteří dlouhodobě žijí buď v Moravskoslezském kraji (MSK) nebo Jihočeském kraji (JČK). Oba kraje jsme vybrali cíleně, protože dlouhodobě představují oblasti s vysokou (MSK) a nízkou (JČK) mírou znečištění ovzduší v ČR. V těchto krajích jsme oslovili jedince, kteří pravidelně běhají a tuto skupinu „běžců“ jsme doplnili o skupinu tzv. neaktivních jedinců. Většina z nich absolvovala v našich laboratořích, mimo jiné, zátěžové testování, analýzu složení těla a krevních markrů oxidativního stresu a zánětu. A právě tyto vybrané krevní markry jsou spojovány se vznikem a rozvojem výše zmíněných chronických onemocnění.
Vědeckou otázkou tedy bylo ověřit, jak se tyto faktory:
- pohlaví,
- věk,
- kardiorespirační zdatnost (VO2peak),
- množství tělesného tuku na trupu,
- socioekonomický status (reprezentovaný úrovní dosaženého vzdělání) a
- dlouhodobé žití v prostředí s vysokým a nízkým znečištěním ovzduší (tj. MSK vs. JČK)
… podílí na 16 rizikových krevních markrech oxidativního stresu, zánětu (cytokiny) a dalších.
Výsledky a závěr
Kardiorespirační zdatnost, množství tělesného tuku na trupu, věk a pohlaví (buď jednotlivě nebo v jejich nejrůznější kombinaci) významně ovlivnili téměř všechny krevní markry, které jsme analyzovali. U jedinců žijících v MSK, v porovnání s jedinci z JČK, jsme našli mírné změny pouze u 2 z 16 krevních markrů. Jedním z nich byl BDNF, který byl o 4,5 % nižší u skupiny z MSK. To je poměrně zajímavý fakt a budeme se mu v návazném projektu dále věnovat. V tuto chvíli však nelze z toho vyvozovat nějaké závěry v kontextu zdraví a znečištění ovzduší.
(pozn. BDNF = „Brain-Derived Neurotrophic Factor“, podílí se na zdravém fungování nervové soustavy, redukovaná koncentrace se objevuje u řady neurodegenerativních onemocnění jako např. Alzheimerova nebo Parkinsonova nemoc, je také asociován s vážným depresivním onemocněním)
Z provedených analýz tak docházíme k závěru, že zkoumané rizikové faktory chronických onemocnění souvisí především s naším věkem, pohlavím a pak s faktory, které můžeme přímo ovlivnit vlastním chováním, tj. naše fyzická zdatnost a složení těla (množství tělesného tuku). Zdá se, že žití ve více či méně znečištěném prostředí hraje až druhořadou roli.
Důležité limitace výzkumu
Jako i v předchozích příspěvcích na tomto blogu, musím se zmíněným závěrem zdůraznit některé limity tohoto zkoumání. Celkový výčet najdete v závěru našeho článku (link). Na tomto místě bych přesto vyzdvihl alespoň následující:
- Design tohoto výzkumu nedovoluje určit příčinu a následek, ale pouze asociace (pozn. toto vyřeší následný projekt LERCO, na kterém právě pracujeme).
- Tento výzkum nerozporuje vědecky potvrzený negativní dopad znečištěného prostředí na zdraví člověka. Naznačuje však možnou důležitost vybraných zkoumaných faktorů.
- Klíčové bude sledování výskytu (incidence) chronických nemocí v rámci návazného výzkumného projektu LERCO. Tento prezentovaný projekt (4HAIE) sledoval pouze vybrané rizikové faktory, které se podílí na fungování velmi složitého biologického systému, kterému stále nerozumíme úplně kompletně. Ne vždy určité odchylky v jednotlivých faktorech nutně znamenají vznik onemocnění.
Reference:
Cipryan, L., Litschmannova, M., Barot, T., Dostal, T., Sindler, D., Kutac, P., Jandacka, D., Hofmann, P. (2024). Air pollution, cardiorespiratory fitness and biomarkers of oxidative status and inflammation in the 4HAIE study. Scientific Reports, 14, 9620. DOI: 10.1038/s41598-024-60388-w.
