Low-carb 3 – otázky a odpovědi

V posledním díle této trilogie o low-carb se pokusím ubrat na odborném jazyce a celou problematiku zjednoduším do formy běžných odpovědí na 6 otázek, s kterými se nejčastěji potkávám.

1. Potřebujeme sacharidy v potravě?

Na tuto otázku často odpovídám různými způsoby. Tak například, v každé odborné lékařské literatuře jsou pojmenovány esenciální mastné kyseliny (resp. tuky) a esenciální aminokyseliny (součást bílkovin) (pozn. esenciální = organismus je nutně potřebuje, avšak si je neumí vytvořit sám, proto je musí přijímat v potravě). Esenciální sacharidy neexistují nebo nebyly zatím alespoň pojmenovány. Určitě bychom proto našli nemoci z nedostatečného příjmu bílkovin nebo tuků ve stravě. Existuje však nějaké onemocnění z nedostatečného příjmu sacharidů?

Lidské tělo je schopné si vytvořit potřebné množství sacharidů z vlastních vnitřních zdrojů (z glycerolu, laktátu, některých aminokyselin). V situaci dlouhodobého významného omezení příjmu sacharidů se neobjevují u člověka žádné projevy nedostatku makro- či mikronutrientů (tj. základních živin sacharidů, bílkovin a tuků + vitamíny, minerály a stopové prvky). Avšak u některých vzácných genetických onemocnění (např. porucha ukládání glykogenu) může absence sacharidů ve stravě způsobit vážné obtíže. Sacharidy pojmenováváme tedy jako podmíněně esenciální, protože jsou nezbytné ve stravě pouze pro tyto úzké specifické skupiny jedinců, nikoli pro populaci obecně. Poznámka na závěr, je dobré si uvědomit klíčový rozdíl mezi esencialitou fyziologickou a esencialitou nutriční (Tondt, Yancy, & Westman, 2020).

Rád bych ještě zdůraznil jeden zásadní fakt. Sacharidy ve stravě nelze eliminovat úplně. Nízko sacharidová strava neznamená strava BEZ sacharidů, ale strava s nízkým (než oficiálně doporučeným) množstvím sacharidů. Ať bychom se tedy snažili sebevíc, určité množství sacharidů ve stravě vždy budeme mít. Je však otázkou, zda oněch doporučených 45–65 % je opravdu množství, které organismus člověka nutně potřebuje a je pro něho prospěšný?

2. Kolik sacharidů bych měl/a ideálně přijímat?

Na tuto otázku nelze odpovědět. Obecné doporučení neexistuje. Pro ty, kteří se rozhodnou snížit příjem sacharidů ve stravě a najít si to své „optimální množství sacharidů“, bych doporučil množství sacharidů individualizovat experimentálně pod odborným dohledem.

3. Neexistují dlouhodobé výzkumy.

Ano, nejdelší výzkumy týkající se low-carb jsou přibližně 2-leté. Navíc, je jich jen velmi málo. Drtivá většina experimentálních výzkumných studií zabývajících se významem sacharidů ve stravě je pouze několik týdnů až měsíců dlouhá. Dlouhodobé klinické randomizované studie na low-carb tedy bohužel neexistují. Je to především z důvodu extrémní náročnosti (řekl bych až nemožnosti) takovýto výzkum provést. Nemůžeme tedy s jistotou, tj. na základě klinických randomizovaných studií, říci, co se děje s organismem člověka po mnoha letech až desetiletích na low-carb nejrůznějšího stupně.

Nicméně, v tuto chvíli je nutné objektivně zmínit, že vlastně neexistují ani dlouhodobé klinické randomizované studie na doporučovanou, konvenční vysoko sacharidovou nízko tukovou dietu. Dosud jsem se nesetkal s takovou výzkumnou randomizovanou studií, která by dostatečné množství jedinců (tj. desítky až stovky), kteří by byli dlouhodobě (celoživotně) na low-carb, převedla na konvenční vysoko sacharidovou nízko tukovou stravu, a dále několik let sledovala způsobené změny. Pokud by taková studie existovala, mohli bychom s určitou jistotou konstatovat, zda je konvenční vysoko sacharidová nízko tuková strava pro člověka zdravější či nikoli. V současnosti vycházejí oficiální dietní doporučení pouze z krátkodobých klinických studií, studií provedených na zvířecích modelech a především však z epidemiologických (dotazníkových) nutričních šetření.

4. Low-carb je nebezpečná?

Low-carb strava je často označována za nebezpečnou z důvodu chybného předpokladu rizika vzniku ketoacidózy. Tento problém jsem již vysvětloval v druhé části, a proto se omezím pouze na zopakování shrnujícího konstatování, že low-carb strava (vč. nejextrémnější varianty – ketogenní stravy) sice může navodit vznik keto látek (ketogenezi), avšak zdravý organismus disponuje obrannými mechanismy, které vznik ketoacidózy nedovolí.

Rovněž, dobře sestavená low-carb strava není v žádném případě zamýšlená jako vysoko proteinová strava, která se často objevuje v nejrůznějších komerčních projektech, a která je opravdu pro organismus člověka velmi zatěžující. Z toho důvodů není ani vysoko proteinová strava dlouhodobě udržitelná a jedinci, kteří podlehnou reklamním prezentacím těchto společností, končí po několika dnech až týdnech sice s nižší tělesnou hmotností ale zároveň velmi „vyčerpaní“ a brzy se vrací k původní nebo vyšší tělesné hmotnosti.

Dle mého vědomí, neexistuje jediná klinická, dobře provedená vědecká studie, která by došla k závěru, že dobře sestavená low-carb strava způsobuje nějaké významné zdravotní potíže. Dovolím si tvrdit, že takováto studie by byla mezi odpůrci low-carb stravování tak populární a citovaná, že bych o ní věděl a nutně ji musel zmiňovat i ve vlastní vědecké práci.

Přesto, v rámci této otázky musím zmínit rozsáhlou studii, která vyšla v časopise Lancet Public Health (Seidelmann et al., 2018) a která si získala obrovskou pozornost médií (kupodivu i těch českých). Autoři tohoto článku totiž došli k závěru, že „vysoký i nízký příjem sacharidů ve stravě je asociován s vyšší mortalitou, a že nejnižší mortalita byla ve skupině jedinců přijímajících 50-55% sacharidů“. Samozřejmě se tato studie stala vítaným nástrojem všech kritiků low-carb stravování. Málokdo však zmíněnou studii pozorně četl celou. Pokud by tak udělal, zjistil by, že se zde objevuje spousta metodických a interpretačních, opatrně řečeno, nedostatků. Kompletní rozbor by neúměrně natáhl tento text, a proto se mu nebudu dále věnovat.

5. Low-carb nelze dlouhodobě vydržet?

Ani v tomto případě nelze toto tvrzení vyvrátit či potvrdit na základě nějakých objektivních výzkumů. Můžu proto vyjádřit pouze svůj subjektivní pohled. Dle mého názoru je low-carb stravování minimálně stejně pestré jako stravování vysoko sacharidové. Jsem si jistý, na základě vlastní zkušenosti i zkušenosti mnoha dalších, že i low-carb strava přináší dostatečný požitek a uspokojení ze stravy. Z tohoto pohledu tedy nevidím problém v dlouhodobé udržitelnosti. Na druhou stranu jsem si vědom, že low-carb strava vyžaduje určitou vůli a vnitřní přesvědčení, které odolají všude přítomným a lehce dostupným sacharidovým jídlům. Připouštím také, že v některých situacích (např. cestování) může být dodržení low-carb stravy z tohoto důvodu stále obtížné.

6. Možné nežádoucí účinky?

Dle současné literatury i vlastní zkušenosti z výzkumných studií lze říci, že jakékoli negativní zdravotní efekty low-carb stravy nejsou závažného charakteru a objevují se (pokud vůbec) pouze v prvních 14 dnech při přechodu na tento typ stravování. Když už se objeví, jejich trvání bývá přibližně 2-5 dní a následně spontánně odezní. Mezi nejčastější dočasné nepříjemnosti patří únava, svalové křeče, méně pak bolesti hlavy, závratě, zácpa nebo typický zápach v dechu.

ZÁVĚR

Celou problematiku bych rád shrnul konstatováním, které jsem zmiňoval hned na začátku. Univerzální, jediná správná dieta pravděpodobně neexistuje. Bez ohledu na poměrné zastoupení jednotlivých živin (sacharidy, bílkoviny, tuky) klíčovou úlohu hraje bezpochyby kvalita potravin. Na druhou stranu, dnešní stravování majority společnosti, byť částečně podporované oficiálními výživovými doporučeními, nemá dostatečně silné základy v současných vědeckých poznatcích. V některých případech jim dokonce odporuje. Dobře sestavená low-carb strava má své logické opodstatnění v evoluci člověka, je bezpečná dle současného vědění, dlouhodobě udržitelná, vykazuje náznaky dalšího terapeutického využití a představuje proto alternativu, která jednoznačně stojí minimálně za pozornost.

https://www.facebook.com/groups/2693287317665375

Referenční seznam:

Seidelmann, S. B., Claggett, B., Cheng, S., Henglin, M., Shah, A., Steffen, L. M., … Solomon, S. D. (2018). Dietary carbohydrate intake and mortality: a prospective cohort study and meta-analysis. The Lancet. Public Health, 2667(18), 1–10. https://doi.org/10.1016/S2468-2667(18)30135-X

Tondt, J., Yancy, W. S., & Westman, E. C. (2020). Application of nutrient essentiality criteria to dietary carbohydrates. Nutrition Research Reviews, 1–11. https://doi.org/10.1017/S0954422420000050

Připoj se k diskuzi

Sportdefacto.cz